Před zápasem....

Příprava na následující zápas už začíná v zápase minulém. Z poznámek z utkání vyvozuji

nějaké závěry. Zaměřuji se na to, co se v utkání nedařilo, co nevhodné se opakovalo a co je

potřeba napravit. Naopak vyzdvihnu i pozitiva, která je potřeba ještě rozvíjet. Trenér je vždy

nespokojený, takže k dokonalosti stále něco chybí a proto je nutné to trénovat. Jelikož jsme

hráli dost často celý víkend a trénink byl až v úterý, tak pondělí jsem naprosto vystrnadil

florbal z hlavy. Je nutný odpočinek a to především psychický, jelikož trenérské povolání je

dost náročné. I když si myslíte, že jste odolní, jednou organizmus řekne ne a pak je to hodně

těžké. Mě se to bohužel stalo v extraligové sezóně. Sezóna plná porážek, pozdní tréninky

mužů a k tomu tréninky juniorek. V průběhu play-down s Vinohrady to přišlo. Musel jsem do

nemocnice s extrémně vysokým tlakem. Prášky moc nepomáhaly, a jelikož jsem to nechtěl

vzdát, tak situace začala být kritická. Odvolání z funkce tak bylo trochu vysvobozením.

Bohužel ten rok jsem nemohl sledovat ani MS v hokeji, protože zápas v televizi mi navozoval

stresové ničící stavy. Naštěstí psychický odpočinek v létě se ukázal jako vydatný lék. Rada:

Odpočívejte, ale nesmí to sklouznout k trenérské lenosti, prokrastinaci a zahálce.

Už jsem zmiňoval video. To je tak velký dar, dnes už skoro samozřejmost. Během týdne jsem

sledoval náš zápas a hledal příčiny obdržených branek. Kdo se florbalu věnuje opravdu

poctivě a trénuje elitní týmy, neobejde se bez toho. Věřte, že to zabere hodně času. Pak

následovala videa se soupeři. Hledal jsem slabiny hry soupeře a samozřejmě přednosti. Na to

jsem se pak zaměřil i na tréninku. Plno týmu má nějaký herní styl, který se snaží dodržovat a

na to se dá připravit. Každý herní systém má nějakou výhodu, ale i nedokonalost. Ve hře

týmů se objevuje to, co trénují, nějaká pravidelnost, nějaký stereotyp a na ten jsem se

zaměřil.

Onehdá jsem četl trenérskou knihu od sovětského slavného trenéra Viktora Tichonova a tam

se ho hráči sborné před jedním utkáním na MS se Švédskem ptali, jak mají bránit jejich elitní

formaci. Je strašně nebezpečná a dává hodně branek a on jim na to odpověděl : „ Hrajte tak,

aby oni museli bránit vás a tím je připravíte o jejich největší zbraň...“. Je to o vašem

trenérském nastavení, myšlení a stylu. Jsou trenéři stavící a trenéři bořící. Jelikož jsem byl

celou svou herní kariéru obránce, tak mě to více ovlivnilo k té defenzívě. Také jsem trénoval

často tým, který musel stavět na obraně a hrozil z nebezpečných brejků. Bohužel nás za to

neměl nikdo moc rád, ale často to plnilo účel. Znáte ten pocit, když se vám při hře nedaří ?

To jsem se snažil navodit u lepších týmu....samozřejmě ne vždy se to dařilo.

Někdy je potřeba udělat i pohovory a přiznejme si, je rozdíl u pohovorů žen a mužů, ale to si

necháme třeba na jindy. Také bychom během týdne neměli opomenout pozápasovou

regeneraci.

Předzápasový trénink, to je tak trochu magická záležitost a to jak od trenérů, tak i od hráčů.

Přikládá se tomu vážnost a důležitost. Všichni se společně setkat před utkáním a ještě se co

nejlépe připravit na zápas. Je to tak trochu i psychologická záležitost. Jenže celý tréninkový

proces přece není jen o jednom tréninku týdně, či o jednom dokonce za 14 dní. Tento

trénink by měl mít nějaká specifika. Určitě se doporučuje po pořádném rozcvičení vložit

rychlost. Nemluvím o tréninku rychlosti ani o rychlostní vytrvalosti ! Prostě po zahřátí si dát

svižných pár rovinek ať organizmus nezapomene, že zítra se bude běhat a to rychle :-). Každý

předzápasový trénink jsme měli podobný. Žádná nová složitá cvičení. Prakticky vše, co už

známe a co se v naší hře v zápase objevuje a objeví. Vše také byla herní cvičení. Útoky

v různém poměru sil, založení útoku, rohové standardky,hra se standardkou, přesilové hry a

oslabení, na závěr power-play. Ano power-play. Tu jsme vkládali do tohoto tréninku vždy a

musím říci, že především na dívčí úrovni to bylo znát. Na hru už často nezbyl čas. Mělo to ale

účel, chtěl jsem, aby se na ní zítra více těšili. Nevím, jestli to je úplně správně, ale mě se to

několikráte osvědčilo. Na druhou stranu během tréninku byla prakticky všechna cvičení

odpovídající hře, takže o ní hráči zase až tak moc nepřišli.

A co říci na to, že předzápasový trénink stál úplně za prd ? Někdy to nemusí být úplně zase až

tak špatně. I zkušený matador vám řekne, že když to stojí před zápasem za nic, je to v zápase

úplně jiná jízda. Přiznám se, že ale nejlepší je, když ten trénink jede a ten stejný válec je i o

víkend, to je pak balzám na duši.

Příště si dáme přímo zápas. Děkuji za přečtení až sem a třeba opět za měsíc.