čtvrtek 24.3.2016

Rozhovor - Daniel Rybář- I.díl

 
 
 

Opět přinášíme rozhovor se zajímavou osobností nebo osobou z našeho oddílu. Tentokrát se jedná o online rozhovor pomocí jedné nejmenované sociální sítě, a to s nedávno ještě juniorem a ne(o)patrným flákačem, za volantem tak trochu ensonem fittipaldim a trochu tomášem engem, a v posledních zápasech stabilním hráčem základní sestavy superligového Bivoje.. Danem Rybářem.

(odpovědi jsme redakčně neupravovali, pokud to nebylo nezbytně nutné)

Ahoj Ryby, napiš nám ve zkratce něco o sobě a představ se..

Něco jako ve smyslu kde a v kolika sem začínal s florbalem?

Ano, něco takového. Ani nemusíš psát jenom o florbale..

Tak s florbalem jsem začínal už v přípravce, někdy v roce 2004 ve Vipers Most, tehdy ještě jediném klubu v Mostě, pak jsem to šel zkusit jednu sezónu do Chomutova, protože nás bylo v Mostě málo na to, aby jsme přihlásili soutěž. Po sezóně jsem šel zase zpátky do Mostu, kde se byl jednu sezónu, a pak sem si říkal, že to zkusím u Bivojů a jsem tu vlastně dodnes.

Jak dlouho jseš v Bivoji, a jak jsi se sem dostal vlastně?

V Bivoji letos kroutím třetí sezónu. Dvě v juniorech a tu poslední už v mužích. Do Bivoje sem přestoupil ještě s jedním kamarádem z Mostu, říkal jsem si, že bych to chtěl zkusit v nějakém lepším klubu, který má lepší zázemí a kde bych se mohl potenciálně ještě herně nějak rozvíjet, jelikož hrál tenkrát Litvínov první ligu, tak to byla celkem logická volba i s ohledem na vzdálenost z Mostu.

Takže to ses prostě rozhodnul, dojels do Litvínova, a představil ses jako náš budoucí nejlepší junior?

Takhle to asi úplně nebylo, myslím, že jsem nejdřív kontaktoval Popiho (pan Popelka, bývalý hráč mužského áčka a zkušený trenér téměř všech kategorií - pozn. redakce), který v tý době vedl juniory a domluvili jsme se, že se přijedu ukázat na trénink a premiéru v dresu Bivoje si odbydu v červenci na Prague games.

Takže v červenci 2013? Premiéra tehdy dopadla jak?

Premiéra byla hodně divoká, protože jsme dostali skupinu smrti. Výběr Finska, juniorku Vítkovic a jeden pražský tým. Navíc jsme tam nejeli v úplně nejsilnější sestavě, takže jsme si užili pořádnej kolotoč a ještě druhej den jsme jeli domů.

Do áčka jsi se pak dostal kdy a jak?

To za mnou přišel po tréninku Krejča, jestli bych nechtěl přijít někdy na trénink áčka. Bylo to někdy během vánoc, kdy byla v 1. lize asi 3 týdny přestávka. Tréninky tak byly jenom v malý hale na Mezáku a to mi docela vyhovovalo, protože jsem byl zvyklej z Mostu na menší hřiště. Těch pár tréninků mi asi docela sedlo a rozhodně mě to bavilo i víc, než s juniorkou, protože přece jenom trénovat s prvoligovým týmem je velká motivace. Pak jsem už začal na tréninky chodit pravidělně a myslím, že jsem se snad u dvakrát do konce sezóny dostal na lavičku.

A jak pokračovala tvoje kariéra v elitním týmu v dalších letech? Jak si se adaptoval na ´dospělý´ florbal?

Začátek byl celkem náročnej. Trvalo mo asi tak dva měsíce, než sem pořádně pochopil systém, kterým naše áčko hraje a dostal sem vůbec do toho tempa hry. Všichni v týmu mi ale hrozně pomohli tím jak mě podporovali a radili mi hlavně na hřišti. První zápas sem odehrál hned na začátku sezony proti Opavě venku, myslím, že mi ten zápas celkem sednul, i když jsem v něm nebodoval.


Říká se, že pokud bys před nástupem do áčka nikdy florbal nehrál, adaptoval by ses možná i rychleji.. Co ty si o tom myslíš ty?

Tak to si nemyslím, v áčku jsou určitě větší nároky, ať už na fyzičku, techniku, nebo určitou herní vyspělost. V juniorech je dost kluků, kteří mají od každého něco, ale to dneska na té nejvyšší soutěži už nestačí, dneska je potřeba být po všech stránkách na vysoké úrovni a hlavně mít snahu se zlepšovat.

Snahu zlepšovat se pořád máš?

Vzhledem k tomu, že moje pozice v áčku zatím není nijak pevná, spíše naopak, tak určitě! Loni sem vyšel z juniorky, takže je určitě pořád na čem pracovat a v čem se zlepšovat.

Je něco čeho bys chtěl ty individálně dosáhnout? Máš nějaký cíl?

Žádný cíl asi vyloženě nemám, třeba že bych si chtěl zahrát Superfinále, nebo tak něco, tak to určitě ne. Rád bych se ale prosadil stabilně do kádru áčka a věřím, že se mi to co nejdříve podaří.

A nějaké cíle v osobním životě?

Nejbližší cíl je teď určitě maturita, která mě čeká letos na jaře. Co bude dál to se teprve uvidí.

No a jak vidíš další kolo play-down?

Já věřím, že tu ligu v Litvínově udržíme! Letos jsme si dokázali, že s Vinohrady hrát umíme, a když budeme hrát naší typickou hru, která Litvínov zdobí vlastně celou dobu, tak to zvládneme. Tipuju, že to bude hodně vyrovnaný a urveme to v 7. zápase výhrou 13:1.

Pokračování příště..

Redakce.
RESTAURACE SEVERKA SNOEKS mšmt titan multiplast itm mostINNO-COMP greiner packaging